Nevinnej

                  
Jen stát ve stínu, nepoznat špínu

a do ničeho nestrkat nos.

Hlavou jen kývat, s ničím nehýbat

a zamknout se, jakmile přijde noc.

Tohle nedělám, v koutě nesedám,

neumím se o sebe bát.

Když je hustej vzduch, agresivní duch 

nutí mě u každý bitky stát.


R: Já jsem nevinnej 
   On je nevinnej.
   Vždyť si o to říkal sám.
   Já jsem nevinnej.
   On je nevinnej.
   Za co tady pykat mám.
   Vždyť já jsem nevinnej.
   On je nevinnej.
   Já jsem nevinnej.
   On je nevinnej.
   No tak sakra věřte mi
   Já jsem nevinnej.
   On je nevinnej.
   Křičím mezi mřížemi - mezi mřížemi!!!                   

Jednou k večeru, v uličním šeru
moje svědomí mi radilo klid.
Zrovna proti mně, a tak podivně,
zahlíd jsem čtyři chlapy jít.
Tak jsme se potkali, narážky padaly,
já zdržel jsem se projevů.
Však míra přetekla a cesta do pekla
ukázala se těm pobudům. 

R: Já jsem nevinnej.....

Jizvy se hojí, rány přebolí,
ale tahle noc se stala osudnou.
Když se jeden z nich v boji sám napích
na svůj nůž, co držel nade mnou.
Děsně řval a bil do země ze všech sil,
tohle mu snad sám ďábel přá.l
Musím pravdu říct, krve čím dál víc,
a já jak opařenej stál.

R: Já jsem nevinnej.....