Pavel Bobek / Kris Kristofferson / Zdeněk Rytíř

Tak já se loučím


** INTRO ** 

Jak monzun prošel jsem celý svět 
a velkoměsto znám už nazpaměť 
ve všech žil jsem sám chladný jak jižní pól, možná víc 
Mě žádná žena dlouho nezdrží 
mám svůj cíl, dokud dýchám mám proč žít 
neznám smůlu, smutek a kašlu na světa bol 
Jediným zákonem mi bylo chladné ráno 
v kterém začínala má nová pouť 
na hrázi přístavní, kde jsem postával jak prázdný šíf 
Dálka nekonečná, to se jen krásné říká 
dokud nezkusíš jak já po ní plout 
skončí tam, kde tvé kroky zastaví dívčí boky 
probudí tvé svědomí 
Tak já se loučím, už mě nebudete vídat 
loučím se svým soužením, loučím se že nechci města střídat 
pozítří se ožením, je, pozítří se ožením 

** MEZIHRA ** 

Já měl jsem to ráno v krvi od dětských let 
znal jsem pouze cesty tam a žádnou zpět 
a mé rodiče to trápilo, že dělal jsem si jen co jsem chtěl 
pro mě klid byl vždycky velkou neznámou 
někdy jsem se chtěl vrátit domů za mámou 
a říct jí co tenkrát v mládí jsem říct neuměl 
Jediným zákonem mi bylo chladné ráno 
v kterém začínala má nová pouť 
na hrázi přístavní, kde jsem postával jak prázdný šíf 
Dálka nekonečná, to se jen krásné říká 
dokud nezkusíš jak já po ní plout
skončí tam, kde tvé kroky zastaví dívčí boky 
probudí tvé svědomí 
Tak já se loučím, už mě nebudete vídat 
loučím se svým soužením, loučím se že nechci města střídat 
pozítří se ožením, je, pozítří se ožením 



Print date: 06. 05. 2024, 00:30:10
Web: http://www.midi-song.com/