Pacifik / František Voborský

Babička Dallila


    G
1. My měli babičku čilou jak lasičku,
      D               G
   vstávala o půl třetí,

   říkala den co den:"Nespěte pořád jen,
    D                  G
   čas jako mustang letí."
    C                  D       G
   Brnkala na starém spinetu, kamarád její byl Vinnetou,

   někdy též na moment přišel Old Shatterhand,
    D                      G C
   ten s ní hrál na trumpetu.

   C                    G                         C
R: Usmívej se, ty můj broučku, mládí smutek nesluší,
                     G                        C
   vzhůru pusu do obloučku, ať se srdce rozbuší,
   G                       C
   úsměv, to je pohlazení, úsměv lidi v lepší změní,
                        G                       C G
   usmívej se, ty můj broučku, ať nám smutno není!


2. Když slunko vysvitlo, babičku to chytlo,
   nebyla k udržení,
   volal hlas přírody, lesů a hospody,
   toho si člověk cení.
   Spacák si narychlo sbalila, do termosky grog si nalila,
   na tramp to valila pod jménem Dallila,
   lidi, to je k zbláznění.

R:

3. Vyštěkly pistole do sklenic na stole,
   když už nebylo co pít,
   střepy, ty prej věstí vždycky ňáký štěstí,
   babička dovedla žít.
   A taky uměla vyprávět, jak jednou bizona střelil děd,
   dal ho do ruksaku a cestou ve vlaku
   střelil ho za rumů pět.

R:



Print date: 02. 05. 2024, 22:21:54
Web: http://www.midi-song.com/