Dajána

 C             Ami         F           G
Tam, kde leží věčný sníh, tam uslyšíš dívčí smích,
 C              Ami         F            G
tam, kde můžeš jenom snít, věrnou lásku těžko mít.
  C           Ami       F           G
přece ta zem dívku má, je smutná a je sama,
  C  Ami F    G    C  Ami F G
krásné jméno má Dajána.

Vypadá tak nesměle, jako v nebi andělé.
Toho kdo ji osloví, schladí úsměv ledový.
hlava cudně skloněná, něžná, bílá ramena,
krásná, bláhová, Dajána.

Lidé o ní říkají, že je v lásce nevěrná,
ona zatím potají jediného v mysli má,
na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál,
krásná, bláhová Dajána.

Ten, kdo jí klid navždy vzal, odešel si bůhvíkam,
Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám,
předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných,
krásná, bláhová Dajána.

Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout,
sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout,
navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid,
krásná, bláhová Dajána.

Pod útesy strmých skal, v chýši stařec přebýval.
Pohled jež kdysi láskou plál, do neznáma upíral.
teskně volal prosbu svou, vracela se s ozvěnou,
krásná, bláhová, Dajána.