Docela všední obyčejný den

   G7     C       F9       C
1. Docela všední, obyčejný den,
            G5+/7 C     Gmi7 C9
   k večeru o půl šesté
         F9
   ulice hoří do tmy neonem
   C C7         Ab7        C
   v tom starém pohádkovém městě.
   C#dim  G7             Dmi7   G7
   Docela všední, docela všední den,
               C   F C G7         C    Fmaj7 C
   více kouzel má,     než krásný den.

2. Snad právě v této minutě
   se někde lidé smějí
   anebo bloudí v dlouhé samotě
   tisíce lidí v beznaději.
   Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů,
   den plný krás, den marných snů.

3. Zatímco kolem planou lampy tmou,
   za mořem ráno vstává,
   smutná se věčně střídá s veselou
   a život s člověkem si hrává.
   Najednou končí, co právě začalo,
   a trvá dál, co skončit má.

4. Možná že v této chvíli pro lidi
   písničku někdo skládá.
   A přitom vůbec, vůbec, nevidí,
   jak ho má jeho milá ráda.
   Pro samé hvězdy sdalekým vesmírem,
   on nevnímá svůj všední den.

5. Týden má jenom jednu neděli
   a často šlapeš bláto.
   A přece všední den je veselý
   a přece život stojí za to.
   Ten všední den, ten, který znáš,
   jde s námi dál, jak přítel náš.