Marie Rottrová / Jaroslav Wykrent |
Střapatá, nohatá |
Střapatá, nohatá holka vždycky na mě z fotek starých kouká, až si říkám nahlas, i když na slovo jsem skoupá, tohle přece nemůžu být já. Oči jako dva koláče s medem, jenže vždycky vidíš sotva jeden. Tmy se bojí, nepostojí, pořád něco chystá, tohle přece nemůžu být já, tohle přece nemůžu být já. Protože já, jak se znám z lesklých hladin řek, jsem chladný stín, jsem hojný lék, a když mi vlasy vítr rozcuchá, popadne mě divná předtucha, že ta střapatá, nohatá... Oči jako dva koláče s medem, jenže vždycky vidíš sotva jeden. Tmy se bojí, nepostojí, pořád něco chystá, tahle holka budu asi já tahle holka budu asi já. Protože já... střapatá, nohatá... Oči jako dva koláče... |
Print date: 03. 05. 2024, 18:09:00 Web: http://www.midi-song.com/ |