Z konce světa

        E                 C#mi            F#mi7     E
1. Leželi jsme dlouho v trávě, když se v dálce objevil
                        C#mi        F#              A
   vlak, co jezdí tudy líně rychlostí snad jen pět mil,
             E             C#mi           F#mi7     E
   z toulek se nám kámoš vracel, jak to slíbil dopisem,
             G#mi        F#mi7         G#mi          H
   každej z nás už léta myslel, že se po něm slehla zem.

2. Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám,
   já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám,
   jen se ohlíd' za vagónem, z čela vlasy odhodil:
   "Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!"

    G#mi             F#mi7          H
R: Kousek štěstí já tolik jsem si přál,
          E                 G#mi         A          H
   že je ve zlatě, já si, proklatě, donedávna myslíval,
    G#mi                       F#mi7     H
   mít kousek štěstí, který, když se unaví,
          E              G#mi         A     H    E
   třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví.

3. Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit,
   třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít,
   že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout,
   jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout.

            E              G#mi         A     H    E
R: + třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví ...