Požalej
Pro jasný jeden svit
očí tvých zářivých
muka zlá chtěl bych mít
až do dnů posledních.
Ach, jen pár slůvek tvých
jak když máj z jara dých',
žil bych šťastně
i s okovy na rukách svých.
Ach!
Smilování měj s láskou tou bláhovou,
vyslyš žádosti mé a buď mou!
Ty jsi jedinou hvězdičkou zářivou,
která v žití se třpytí mi tmou.
Neslyším, nevidím,
život čím jde mi vstříc,
v duchu svém pouze zřím
milostnou tvoji líc.
Půvab tvůj tak mne zmát',
že tě mám nad vše rád
a za lásku tvou
život chci celý ti dát.
|