Zlatí úhoři
D
Když je po dešti a v líných řekách
G
probudí se spící proud,
A
stojím na břehu a dlouho čekám,
G D
chci je aspoň zahlédnout.
Prý tu kdysi žili krásní, zlatí,
G
dvoumetroví úhoři,
D A
každý z nich tu byl, než čas se naplnil
D
a táhli do moří.
Nechci ulovit je do svých sítí,
chci jen vědět, že tu jsou,
chci je vidět jak se v slunci třpytí,
když se mihnou hladinou.
Kolik prochodil jsem řek a tůní,
nikde jsem je nezahlíd,
a tak se znovu ptám,
proč odešli a kam,
proč nechtějí tu žít.
D G D
R: Marně čekám, kdy se z tůní vynoří,
G A
možná míří starou řekou do moří.
Hmi F#mi
Už jen v knížkách můžu číst
Hmi A
kolik bylo v Čechách míst,
D G A D
kde jak v ráji žili zlatí úhoři.
Občas některý mi ploutví mávne,
než mi zmizí v hlubinách,
možná vyčítá mi hříchy dávné,
možná že má z lidí strach.
Když je před bouřkou a v líných řekách
voda příliš nechvátá,
čekám, že se snad objeví tentokrát
a budou ze zlata.
Ref.: 2X
Lyrics send: Astral
|