Hvězdný prach

Jednou snad poznám proč jen prach

nám zůstává ze vzdálených hvězd,

noc zblízka tvé oči modravé

tu záři nemohly by snést.



Z jitrem odletí hvězdy na větrných koních,

i sny jsou náhle pryč, nepátrejte po nich.

zbyl tu jen zaprášenej klest.

          

Jen dítě asi ví kam chodí spát

s nebem souhvězdí.

Jdou mámy tam k tichým samotám,

kam ani vláček nejezdí.



A tak do mraků hledím s vírou školáků, 

že i náš lidský prach

snad jednou ulpí na hvězdách.