Stříbrný pták

Něco mi ta jachta připomíná,

za objeven na plavbu se dát.

Jeden doušek ohnivého vína,

a zvednout kotvy dál, jak seňor Kolumbus.



Ó, Isabel, Isabel, Isabel, slunce pálí,

tu Isabel, Isabel, Isabel, znají králi.

Ta Isabel, Isabel, Isabel, je tam v dáli,

je konec nadějí, cest a krás, ona tam čeká nás.



Královně zrak svítí jako víle,

a lehký úsměv krouží kolem úst.

Zbrázdit musí dlouhé mořské míle,

než najde svoji zem, jak seňor Kolumbus.