Véno, Véno

Muž před zrcadlem stojí a pečlivě se strojí,
pak přejde pokoj sem a tam
zrak jeho hledí vzhůru,můj Bože to mám smůlu,
jak těch pět vlasů učesám.
Choť mladá v křesle sedí,po očku na něj hledí 
svým oddává se vzpomínkám.
Kristový drahý rány,ty jsi ale učesaný,člověče já tě nepoznávám.

R: Ach, kde jsou ty časy Véno,Véno,
   když jsi míval vlasy Véno ,Véno.
   Zbláznil jsi mé srdce docela,
   jiného jsem chlapce nechtěla.
   Byla bych šla s tebou do pekla,
   teď však věř mi hned bych utekla.
   Už mě láska netěší, Véno s pleší.

Dnes přišlo poštou ranní pro tebe malé psaní,
nad ním se sladký parfém chvěl,
je to od té kokety se kterou jsi před léty 
nějaké techtle-mechtle měl.
Já jsem ten dopis četla,no ta se chudák spletla,
když blouzní tam o vlasech tvých.
Věř,kdyby tě teď znala,smích by se prohýbala,
psala by ti v listech milostných.

R: Ach,kde jsou ty časy..........................2x