Řeka v plamenech

Čekám na tu šanci,
myslel jsem,
že ji na dosah mám.
Chytám bernou minci,
doufal jsem,
že nebudu sám.
V domě plném stínů
padlý anděl ruku mi dal.
Vědma křišťál svírá, říká:
"Vidím v tobě žít
Řeku a oheň."

Přísahám, půl života dám za čas,
který chytil proud.
Musím dál dokud hrana mi zvoní
a moře sílu propůjčí.
Neon svítí a ruce mi vadnou
jak modrá orchidej.
Čím dál víc se ohlížím,
vidím že se musím prát.

Jako řeka a oheň,
jako padlý sníh.
Jako řeka a oheň,
slzy v očích tvých.

Časem proplouvám
jako bludná loď
větrem hnaná samotou.
Všechno, co mě hojí, odháním
a vleču s sebou ten svůj kříž.
Příboj duní temnou prázdnou tmou
a ze spánku mě probouzí.
Příboj duní, já se poddávám,
ale vím že se musím prát.

Jako řeka a oheň,
jako padlý sníh.
Jako řeka a oheň,
slzy v očích tvých.