Ta co ví

 Nocí dlouhou se vkrádá den
 spát ještě smíš malou chvíli jen.
 Záclonou sem ranní vánek vlít
 dál jsi mi vzdálený pro krásný sen.     

 Voníš loukou,dnem,rozcuchaný snem.         
 Umíš hřát,kouzla dát i být zlý, však jsem.
 Ta co ví a dá to věďet snad všem.
  
 Že se ztrácím mezi řádky,          
 když výjdu ven,místo tam jdu zpátky.                     
 Modré nebe nade mnou, to když půlnoc mám,
 namísto zamknutí se odmykám
 na svou proměnu si přivykám.

 Milý hádavý, horký jak mráz nocí žádaný.
 Celý den mi v okamžiku převrátíš
 každý tvůj krok je pro mne záhadný. 


 Voníš loukou dnem..........
  
 Že se ztrácím.......

 nanana.....

 Voníš loukou dnem.......
  
 Že se ztrácím......