Dívka z polesí

Ta dívka není zdejší ta má půvab komtesy
a kam se hrabou gejši na tu dívku z polesí.
Stojím stranou v koutě a tichý jako dým
já vypadám dost hloupě jak tu dívku vyhlížím.

Malý domek v houští a v něm klídek lákavý
její táta hrůzu spouští není dvakrát laskavý.
Políbil bych jednou a týden by byl pryč
mám touhu neposednou vlastnit od hájovny klíč.

Černý mraky táhnou a já tu stojím o hladu
až na mně první kapky sáhnou nesmejou mi náladu.
Už mě nohy brněj slábnou sláva svítá v polesí
až táta hajnej pude svou pak čert vem moresy.

Dlouhá to mě nebolí ač malý jsem tak náhodou
stoupnu na bednu od fazolí a vyrovnám svět pod nohou
a první políbení bude stranou v rákosí
pak hajnýmu si řeknu o tu dívku z polesí.

O tu dívku z polesí.