Na turecké pusté pláni

   Na turecké pusté pláni bouří krutá vichřice.

   Stromy smutnou píseň pějí kolem dlouhé silnice.

/: Všude ticho jako v hrobě, ani ptáček nezpívá.

   Naslouchá přesmutné písni, která se k světu chová. :/



   Vzadu hudba tiše hrála, milý s jinou tancoval,

   ona by ho neviděla, odešla tam odsud dál. 

/: Prosila miláčka svého se svým hlasem zvýšeným,

   by jí nechodil za jinou, nestal se jí nevěrný. :/



   mezihra




    V nejkrásnějším jejím věku, pro nevěrnost milence,

    šla panna pryč s Bohem světu a své drahé matince.

/:  Smutná byla, zaplakala, mlčky ti hoch srdce vzal,

    měsíc svítil ve své kráse, Bůh pro ní nachystal ráj. :/