Pro Elišku

V prázdnej sále pred koncertom
hrám pieseň čo svet, pozná sto liet,
jej prstoklad sa mi tak ťažkým zdál,
keď som ju sám pred rokmi hrál.

Něčí hlas ma náhle zastaví.
Tak dobrý den, já chci říct jen,
že Bajerku hrát mě už nebaví,
ta vaše píseň je můj sen.

A tak jej hrám a Beethoven,
sa na nás dívá v šere stien.
A známá pieseň prázdnou sálou znie,
a každý tón je pre ňu zvon.

Hrajte mi tu píseň dál a zas,
má mašlu bielú v očiach jas.
A tak jej hrám a Beethoven,
sa na nás dívá v šere stien.

Hrajte ješte pár tech slok.
Dík za ten krok do vzpomienok,
teď od klavíru pozerám za ňou,
ahoj malá, na shledanou. 

A tak jej hrám a Beethoven,
sa na nás dívá v šere stien.
A známá pieseň prázdnou sálou znie,
a každý tón je pre ňu zvon.

Hrajte mi tu píseň dál a zas,
má mašlu bielú v očiach jas.
A tak jej hrám a Beethoven,
sa na nás dívá v šere stien.

Hrajte mi tu píseň dál a zas.
Dík za ten krok do vzpomienok,
teď  od klavíru pozerám za ňou,
ahoj malá, na shledanou.