Zvonička s voničkou

1. U staré zvoničky s dřevěnou stříškou,
   jen jsem tě uviděl, změnil se svět.
   Ty ses tam skláněla nad pampeliškou,
   zrudla jsi jako mák a já jsem zbled.

   Slunce hřálo jako v létě,i když byl máj,
   hledělas maloučko stranou,
   písní skřivančího párku zněl celý kraj,
   láska k nám vcházela slavnostní branou.

2. U staré zvoničky s dřevěnou stříškou,
   jsou už jen otisky zmarněných let,
   Měřím tam život svůj blankytnou výškou,
   čím jsem se provinil a v čem sae splet.

   Dokud jsi tu byla se mnou, to jsem se smál,
   o smutku neměl jsem zdání,
   zmámen z nebe spadlým štěstím hazard jsem hrál,
   proč jeden druhého tak snadno zraní?

R: Zvonička s voničkou, kterous tam dala
   do štíhlé vázy tenkrát v ten den,
   zvoní a voní, jak sis to přála
   jsou pro mne víc než je splněný sen.

   Zvonička s voničkou bim bam a vůně,
   láska je královna na zlatém trůně.
   Každý den z večera docházím k nim,
   vzpomínám na tebe o tobě sním.