Barborka

1. Když den jde spát
   ptačí křik se ztiší
   milenci jsou  si bližší
   Je krásné mít rád.

2. Jen láska ví,
   co jí rány zhojí
   o touhu svou se bojí
   ve dvou sen si sní.

R: Jsou cesty vzdálené,
   které mnohé tají,
   kdy srdce zmámené
   touží přístav mít.

3. Nech v sobě znít
   ten zvon, co nám dává
   touhu  nepřestávat
   pro život bít.

Modulace:

4. /: S láskou již sním
      BARBORKU svou rád mám
      květům bílým třešňovým
      se zpovídám.:/

RF plus poslední sloka.