Gazel

O nespočetné krásy těla, 
jenž pro mě moje láska měla. 
Když jsem jí hleděl do očí, 
pokládal jsem ji za anděla. 

V těch jejích sametových úst, 
jenž vždy se při polibku chvěla. 
O jejích ňadrech řeknu jen, 
že byla zářivá a skvělá. 

Né, podruhé už nepoznám 
tak božsky klenutého čela. 
Do jejích tajů vcházel jsem 
nábožně, jako do kostela. 

Když řekla: Proboha, už dost! 
tu toho teprv nejvíc chtěla. 
Časem jsem na ní zapomněl, 
i ona na mě zapomněla. 

Né, podruhé už nepoznám 
tak božsky klenutého čela. 
Do jejích tajů vcházel jsem 
nábožně, jako do kostela. 

Když řekla: Proboha, už dost! 
tu toho teprv nejvíc chtěla. 
Časem jsem na ní zapomněl, 
i ona na mě zapomněla.