Divoká růže

Bbm            Ebm Bbm
Já po růži mám jméno,
      Db            F
jméno zní a dál jde čas.

Bbm                        Ebm Bbm
Růže v šarlatu svět je jen scénou,
        Bbm    Ab5    Bbm  
kdo je víc kdo dřímá v nás.

Bbm                      Db  
Když mě pohledem spálila jako strom blesk,
Ebm                 F
jak spoutaný já tam stál.
Bbm                            Db
Oheň v šarlatu, osud byl v té růži,
Ebm                             F
v té chvíli sám ďábel snad stál opodál
Bbm              
Svět pak do trávy pad
Db
a on mě měl rád,
Eb                               F
ten keř růže zplanělé nad tělem vlád.
Bbm
On můj první byl
Db
a ten můj rozum smyl,
Ebm                        F
když anděl zlý tvůj rozum svál si.

Ref: Já…….

Já druhý den šel s kytkou za ní,
ona lhala mi, jak puklý drahokam.
Ikdyž zplanělé jsou, růže dál voní tmou,
lásky jak růže jsou klam.

A já na druhý den,
víc se rozvila jen,
Když po růžích mám svoje jméno.
Mám šarlat a nach,
když  pad dívčí strach,
Já stala se růží ženou.

Ref: Já……..

Pro jiné snad mě bůh taky stvořil,
svět to nejlepší místo je z míst.
Ten z pod keře snad, mě snad vážně měl rád,
Co s růží divokou v zajetí hnízd.

Věčná bestie lásky
kolem toulá se tmou.
Cítím dech ďábla z té růže zplanělé.
Snad v pekle je ráj, 
za ním jdem na okraj.
Cítím dál růži divokou dnem i nocí.

Ref: Já……