Balada o Montgomery

Vím proč pláčou všechny mámy.
S tím chce jejich slzy skrýt.
Prachem posetými těly.
Bídu Montgomery smýt.

Hloupá válka mezi bratry.
Rozsévala věčný pláč.
Smáli jsme se stejnou řečí.
Jen sever a jih dělil nás.

    R: Spoustě chlapců z Motgomery
         dneska smutné zvony zní.
         Jejich mámy, dívky, ženy
         nad obrázkem v noci bdí.

REC:  Když 9. dubna  1865 podepsal generál Grant a generál
Lee kapitulační listinuve zděném domku McCleanových,
          zahynulo 600 000 vojáků.
          Ještě před složením zbraní byl zavražděm prezident Licoln. 
          Příliš mnoho žen mělo důvod k pláči.

Všem těm mužům z Montgomery 
stále smutné zvony zní.
Jejich mámám, dívkám, ženám,
muže nikdo nevrátí.

Teplý déšť teď krev už smývá.
Válečný ryk ustává.
Jenom smutek v srdcích zbývá.
Čas vzpomínek nastává.

Všem těm mužům z Montgomery 
stále smutné zvony zní.
Jejich mámám, dívkám, ženám,
muže nikdo nevrátí.