Květ Sakury

Květ Sakury bílé, děvčátko mé milé,
musíš mi na cestu dát.
Až poplujem spolu, ty budeš na molu
slzičky své utírat.

R: Když tě v náruč svou žhavou gejša zve,
   ty květy Sakury bílé tajfun rve.
   Ráno budeš má panenko ještě spát,
   až já budu u kormidla stát, a stát,
   na starou Yokohamu budu jen vzpomínat.

Květ Sakury vadne a to moře zrádné
unáší vzpomínky v dál.
Až námořník snědý přijde naposledy
rety tvé rudé zulíbat.