Tak už nefňukej

   D7  
1. Ráno vstáváš, v zrcadle se nepoznáš,  
                                           G  
   koukáš ospalej, přemejšlíš, kde jsi jen byl,  
                   D7  
   tak někdy se to skoulí.  
   Pozdě v práci píchneš, kamaráda namíchneš,  
                                               G  
   jde to s tebou z kopce a máš hlavu bolavou,  
                   D7  
   tak někdy se to skoulí.  
  
                    C  
R. Ú, no tak už mi nefňukej,  
               G  
   že je život divokej,  
   D7  
   ó, a zlej.  
  
2. Ta, co má tě ráda, ukáže ti záda,  
   chtěl by si se rvát a vůbec nenajdeš důvod,  
   tak se to někdy stává.  
   Hej, byl to jen úvod, potíží je průvod,  
   život je bezvadnej pro toho, kdo to s ním umí,  
   tak to se někdy stává.  
  
R. Ú, no tak už mi nefňukej, ...  

3. = 1.  
  
R. Ú, no tak už mi nefňukej,  
   už nebude jinakej.