Ku Praze je cesta dlouhá

1. [:Ku Praze je cesta dlouhá, stromkama je sázená, :]     

   [:sázela ji moje nejmilejší, když tam za mnou chodila. :]


2. [:Sázela ji rozmarýnkem, pěkným bílým jetelem,:]

   [:to na důkaz naší věrné lásky, že my svoji budeme.:]


3. [:Čekala jsem můj miláčku, čekala jsem na tebe,:]

   [:až se jednou z vojny vrátíš domů, že my svoji budeme.:]


4. [:Tu kytičku, cos mi dala, tu já sobě ponechám,:]

   [:až já přijdu k svýmu regimentu za čepici si ji dám.:]


5. [:Ten prstýnek, cos mi dala, ten já nosit nebudu,:]

   [:až já přijdu k svýmu regimentu do kvéru ho nabiju.:]