Kéž Slunce svítí

Je nás pár, jsme generací poslední,
jdem o hladu, zimou schoulení,
čtem o sobě pravdu leda
z úmrtních oznámení
v týden starých novinách,
pouze jedovatý dým
spálené země zůstává.
Dlouhá je cesta plodu k zrození,
má kdo o původu tušení?
Já si vizi budoucnosti
vesmírem promítám.
Ticho odpověď mi dá
výmluvnou, výmluvnou.
Manchester, England, England,
nás dělí oceán,
jak Ježíš přes něj přejdu.
Věřím, že je Bůh,
a věřím v to, že Bůh
ví to, že Bůh jsem já.
Jsem já. Jsem já. Jsem já.
Můj zrak tě zří,
má náruč objímá.
Z tvých rtů,

teď ústa má
si jdou
tvé rozloučení brát.
Jen ticho zbývá,
jen ticho zbývá.
Je nás pár, jsme generací poslední,
jdem o hladu, zimou schoulení,
čtem o sobě pravdu leda
z úmrtních oznámení
v týden starých novinách,
pouze jedovatý dým
spálené země zůstává.
Zpívá můj sitar píseň kosmickou,
dál že nekonečnem chceme plout,
hřát se na slunci
a hořet láskou, láskou.
Ké slunce svítí!
Ké slunce svítí nám!
Ké svítí nám!
Let the sun shine!
Let thesun shine in!
The sun shine in!