Mým domovem ztichlá je putyka

Mým domovem ztichlá je putyka,
mým štěstím je sklenice plná.
Snem mládí byla vždy gotika
a smetla ji baroka vlna.

Když potácím se setmělou ulicí,
nahlížím do oken spáčů.
Jen němý stín mě provází,
já sám nad sebou pláču.

Jdu sám ztichlou ulicí
a nahlížím do oken spáčů,
v srdci mám plnou sklenici,
sám nad svým osudem pláču.