Když sem šel z Hradišťa

Když jsem šel z Hradišťa z požehnání
potkal jsem děvčicu z nenadání
Potkala mě, poznala mě,
červené jablúčko dávala mně.

Že jsem byl šohajek nerozumný,
vzal jsem si jablúčko z ručky její.
Jak jsem jedl, tak jsem zbledl:
Už ťa dom, děvčico, nezavedu.

Neber si, synečku, co kdo dává.
Z takových jablúček bolí hlava.
Hlava bolí, srdce zpívá:
Všecko, cos miloval, konec mívá.

Že jsem byl syneček nerozumný,
vzal jsem si jablúčko z ručky její.
To jablúčko je kyselé,
a moje srdéčko zarmúcené.