Dávno tě znám

Jak mi tak dochází dech, nemám sílu to vzdát,

teď každej netopýr bdí, to je čas, kdy se toulám.

Dávno Tě znám v knížkách pohádkových,

pročetl jsem chvíle kdy usínáš, a já se nedíval.

Jenom blázen a klaun nevěří na věci příští,

a že Ti hlupák ruku nepodá, to mi nevadí.

Cestou na jih a dál, pochopil jsem proč svítá,

a co je cennější než sníh, proč tady stojím a hlídám.

Hej dávno Tě znám ...