Toulavý muž

Sám čas si zahrál s jarnim ránem, 
šel jsem tak sám, já a můj stín, 
tys v slunci stála, trochu se bála, 
ale já ti jen v dálce zamával. 

Každý z nás hledá štěstí jiné,
každý z nás má teď jiný cíl, 
já stejně čekám a svůj sen si hýčkám,
že se snad jednou vrátím zpět.

Toulavý muž, toulavé štěstí hledá, 
a stále klidu nemá dokud ho nenajde, 
toulavý muž, své štěstí v dálce splácí, 
přes chvíle touhy mámivé, zůstává srdce zlomené.

Toulavý muž, své štěstí v dálce splácí, 
přes chvíle touhy mámivé, zůstává srdce zlomené.