Za zrcadlem

1. Laská se s deštěm jak s milenkou zhrzenou
   štěrbinou v očích smáčí bodláčí
   povinnost jak skála zatíží v kolenou
   a smrt je lehčí než pírko ptačí

2. Přelude z menhiru s tváří vyhlazenou
   lačné rty chutnají po šafránu
   krása a bolest rozum z hlavy vyženou
   samospád do oka uragánu

B: Utká tiše přízi svou
   stokrát oplakanou
   chytá oběť nedočkavou
   mazlivá bytosti chci výkřik radosti

R1: Krása nasytí,odraz zachytí
    zásah do peří hladinu rozčeří
    pýcha zabolí, toč se soukolí
    vínu nevěří lehká jak pápěří

R2: Skulinkou do tebe dýchám
    v náručí nevysoká
    sténání zahluší, vítr slýchám 
    vlaštovko hvězdooká

SP: Pod kůži zalézá, smíchem leká
    zlodějka slov - prostořeká
    je jak světýlek roj, když se sníh roztaví
    vrací vzpomínky zpět, je to mé deja-vu
    vůně kořeněná vtírá se do spánku
    vlasy zahalená voní po heřmánku