Memento Mori

1. Temnota všechno skryje
   rodí se a neúprosně vstává
   pod sněhem co světélkuje
   ruka zas ruku myje
   oko pláčem neutopíš
   mávám strachu co mě pohlcuje

2. Už lidská deformace
   likviduje duše, těla
   z hrobů stalo se kamenné moře
   láska není deflorace
   vznášíme se v mlze času dolů
   zabili jsme dávným chtíčem

R: V zahradách andělů
   bezbožní s opiáty
   na stovky ctitelů
   s příchutí květů máty

B: Polykáš bolest co v sobě máš 
   satanáš tvou duši objímá
   v sobě máš slova co zabíjej
   otčenáš si klidně odříkej

M1: Tak svěř se o čem pořád sníš
    pověz mi ta hříšná slova
    je to žena a nebo pití spíš
    pravda byla vždycky strohá

SP: Možná stokrát za den
    jsi se potkal s vlastním stínem
    od počátku nastavuje
    smrt na lidi chřtán
    kolik jsi měl žen
    kolikrát jsi se opil vínem
    před posledním zúčtováním
    zůstaneš tu sám

M2: Prach jsi a v prach se obrátíš
    duše celá zkamenělá
    strach svůj ten nikdy neztratíš
    ústa smělá oněměla