Olgoj

Tenkrát jsem sám stál, pocity divný, 
zvláštní napětí, něco se může stát. 
Pohled z okna ven celkem normální, 
všechno jak má bejt. 

SÓLO

Věci jsem si vzal a vyšel jsem ven, 
autobusem jel, na všechno zapomněl.
Náhle slyším ruch, lidí velkej shluk, 
všichni běží tam. 

R: To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj, aha,
   lidi se rozestoupili v posvátné hrůze se objali. 
   To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj, aha,
   lidi se rozestoupili, v posvátné hrůze se objali. 

SÓLO

Tak je to tady, něco nad náma, 
lidi nechápaj, že se to může stát. 
Strnule stojím, nohy z kamení, 
čekám znamení.

R: To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj, aha,
   lidi se rozestoupili v posvátné hrůze se objali. 
   To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj, aha,
   lidi se rozestoupili, v posvátné hrůze se objali. 

SÓLO

R: To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj, aha,
   lidi se rozestoupili v posvátné hrůze se objali. 
   To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj, aha,
   lidi se rozestoupili, v posvátné hrůze se objali.