Hrál kdosi na hoboj

Hmi

Hmi                                  F#mi
Hrál kdosi na hoboj a hrál již kolik dní
G                         D         F#
hrál vždycky navečer touž píseň molovou
G                 F#         A7
a ani nerozžal si oheň pobřežní
Emi        F#mi        Hmi          F#mi
neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou
Hmi          F#mi7  G Gmi Ami Hmi
zhasnou, uplovou 



Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách

na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:

Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?

Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?



Hrál smutně na hoboj.Vzduch dojetím se chvěl

pod písní váhavou a jemnou, molovou...

A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:

Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou