Sněžný muž

   C                       F
1. Studenej vítr honí sníh cestou zavátou,
   G                           C
   stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou
                         F
   a tebe marně sháním, pod postel nahlížím,
     G7                   C
   kam ztratila ses, to já dobře vím.
   
                 G
R: To sám sněžnej muž se tu bral,
                  C
   to sám sněžnej muž si tě vzal,
                        F
   tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj
     G7                   C
   a já si v klidu kotlík grogu dám.
   
2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid
   zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít
   a nemusím se hádat a vynakládat um,
   abych si moh dát tajně malej rum.

R: To sám sněžnej muž se tu bral...

3. Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor,
   stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor
   a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání,
   on má rád ticho a hodin tikání.

R: To sám sněžnej muž se tu bral...