Komedianti nestárnou

Znám tě hezkou řádku let jako kluci s recesí
do hračkářství za korunu chodili jsme pro štěstí
starý hotel jménem Svět blízko náměstí
zažil s námi lásek pár i hrátky s pověstí.
Tys měl vždycky díru v kapse a já jsem taky neměl víc
chodili jsme na kytaru k chlápkovi co nechtěl nic
s otlučenou španělkou noty psané pastelkou
od tý doby táhnem dál všude kam nás zvou.

R: Komedianti nestárnou
   to je případ i nás dvou
   nám stačí jít a hrát
   všude kam nás zvou.

Uměli jsme spoustu písní půlku už jsem zapomněl
první kostým šila máma vždycky jsem v něm trému měl
první článek v novinách ,první úspěch ,první krach
k smíchu se nám tenkrát zdál další den ho splách.

R: Komedianti nestárnou...

Od tý doby táhnem dál hrál jsem všude kam vedou cesty
známe zkratky všemi městy v každém z nich jsem někdy spal
ani nevím co jsem víc , zpěvák , klaun a nebo nic
nejsem z těch co počítaj , co jim život vzal.

R: Komedianti nestárnou
   svět se točí , léta jdou
   nám stačí jít a hrát
   všude kam nás zvou.
   Svět je velkou ruletou
   vrzavou a ojetou
   nám stačí jít a hrát
   všude kam nás zvou.