Bim, bam

    F                    Dmi
Jó, svět sál novu mízu a jaro přišlo k nám,
   Gmi    C7         F
já potkal Monu Lizu, chyběl jí jen rám. 
                          Dmi
Její úsměv poznám, byl to zaručeně on, 
Gmi   C7           F           F7 
proto mi teď srdce zvoníš jako zvon. 

         B                         F                         
Jenom to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, 
C                        F            F7
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. 
         B                         F
Jenom to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, 
C7                       F    
mám strach, z čeho to už víš. (už to víš)

(o 1 tónu výš)

Ten úsměv jí sluší, i vlasy k ramenům 
a mně rudnou uši, jen si na ni vzpomenu. 
Když jsem s ní šel domů, byli jsme jak opilí 
a všechny zvonu k tomu cestou zvonili.

Radši to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztlum, 
mám strach, že to v noci vzbudí celej dům. 
Jenom to bim-bam, bim-bam, bim-bam maloučko ztiš, 
mám strach, z čeho to už víš. 

(o 1 tónu výš)

Jó, až mi jí jednou snubní prsten zajistí, 
pak všichni známí zblednou bledou závistí. 
Čtyři bílý slony potom ke kočáru dám 
a cestou budou zvony zvonit jenom nám. 

Budou nám bim-bam, bim-bam, bim-bam překrásně hrát, 
aby bylo jednou na co vzpomínat. 
Každý ten bim-bam, bim-bam, bim bam zvon příjde rád 
k svadbě bla-bla-bla-hopřát,
k svadbě bla-bla-bla-hopřát,
k svadbě bla-bla-bla-hopřát, a znova: 
k svadbě bla-bla-blahopřát.