Greenhorns (Zelenáči) / M. Phillips / Miroslav Hoffmann |
Bílej sníh |
R: Bílej sníh, bílej sníh, bílej sníh, bílej sníh, ten mýho tátu každej den připomíná, Když vítr se zmítá a buší do oken, a sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven, tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň, kde tátu s jeho spřežením teď kryje bílá pláň. Tam místo stromů k nebi ční pahejly kamení, a stovky mil nekonečný a žádný stavení, jen vítr šlehá do očí do tváří pálí mráz a jinovatka v obočí a kolem z ledu hráz. R: Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí, ten mýho tátu každej den připomíná, Pět psů, jedny sáně a před ním 400 mil, tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil, jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních a zbytky jeho šlépějí pak brzo překryl sníh. A od těch dob už sedmkrát přešel Štědrej den, ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen, že až se stromů sejde sníh a ledy začnou tát, zas jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát. |
Print date: 04. 05. 2024, 16:07:34 Web: http://www.midi-song.com/ |