Za Karlem Hašlerem

Mraky plují do daleka za ostnatý drát, 
nikdo neví co ho čeká co se může stát. 
Vzali mi dvě velké lásky odvezli mě sem, 
Prahu zlatou stověžatou a mou rodnou zem. 

Hradčany krásné Petřínské stráně
ty louky s řadou topolů. 
O vás jsem zpíval jak o své 
mámě, a s vámi rád byl pospolu. 

Hlava mi klesá uprostřed boje 
poslední vzdech však patří vám 
Vy Čechy krásné, ty Praho moje 
budete žít já umírám. 

V duchu zřím jak na Vikárce možná zrovna dnes, 
hoch tam zpívá svoji Klárce jako Johanes. 
Zde je smutno oči pálí zde se nezpívá,
srdce tvrdne jak ty skály, kde se umírá. 

Hradčany krásné Petřínské 
stráně ty louky s řadou topolů. 
O vás jsem zpíval jak o své 
mámě, a s vámi rád byl pospolu. 

Hlava mi klesá uprostřed boje 
poslední vzdech však patří vám 
Vy Čechy krásné, ty Praho moje 
budete žít já umírám. 

V Mauthausenu člověk pláče jenom potají,
když pod ranou karabáče smrt rozsévají. 
Mraky plují do daleka za ostnatý drát,
na mě také osud čeká půjdu brzy spát.

Hradčany krásné Petřínské 
stráně ty louky s řadou topolů. 
O vás jsem zpíval jak o své 
mámě, a s vámi rád byl pospolu. 

Hlava mi klesá uprostřed boje 
poslední vzdech však patří vám 
Vy Čechy krásné, ty Praho moje 
budete žít já umírám.