Podskaláček

Když slunce zapadalo za Hradčany, soumrak k zemi slét,
tu z Vyšehradských skal, hoch dolů děvče ved.
Podskaláček se svou pannou na lodičku sed, 
a za chvilku se točil s nima celý boží svět. 

MEZIHRA 

Když slunce ozářilo po letech zas stráň podskalských skal 
tu Podskaláček se své matky cosi ptal. 
Ta mu něžně pohladila kučeravý vlas,
a v srdci se jí ozval její staré lásky hlas. 

Podskalí se naposled v záři slunce koupá 
Podskaláčku pozor dej loďka se nám houpá. 
Ve Vltavě utone mladá láska hned, 
Podskaláčku pozor dej když líbáš dívčí ret. 

MEZIHRA 

Podskalí se naposled v záři slunce koupá 
Podskaláčku pozor dej loďka se nám houpá. 
Ve Vltavě utone mladá láska hned, 
Podskaláčku pozor dej když líbáš dívčí ret.