Kombajn

Slunce pálí nad krajinou
Zlatej lán se vlní v dál
V dálce hučí starej kombajn
Každej kluk tam tehdy stál

Na korbě prach a vůně slámy 
Ruce špinavý od klasů
Léto mělo chuť svobody 
A vítr zpíval do vlasů

Po polních cestách traktory jeli
Jeli pomalu jak čas
A večer zněly hospody 
Když unavenej přišel chlast

Na nebi rudý západy a v očích tisíc letních snů.
To byly chvíle co dnes mizí někde v dálce všedních dnů.

REF: Léto vonělo obilím a starej kombajn kolem jel
     Motor řval jak divokej vítr každej z nás ten zvuk znal zpaměti
     Po strništích jsme běhali bosí až do tmavých večerů
     To byla doba plná života co zůstala v nás navěky už.

Mezihra

Kombajnéři seděli vysoko jak králové svejch žní
Pod kolama mizely klasy a prach se zvedal do polí
Děda mával od stodoly babka nesla studenej čas
A celej svěj byl tehdy jednoduchej jako letní ráj

Holky seděly na patníku smály se do zapadajících hvězd
V ráji hrály se i písně a nikdo nechtěl domů jet
Noc voněla senem čerstvím a měsíc svítil nad krajem
Člověk tehdy věřil všemu a chtěl jen žítí obyčejem

REF: Léto vonělo obilím a starej kombajn kolem jel
     Motor řval jak divokej vítr každej z nás ten zvuk znal zpaměti
     Po strništích jsme běhali bosí až do tmavých večerů
     To byla doba plná života co zůstala v nás navěky už.

Dneska ticho místo motorů prázdný pole bez lidí
Ale v hlavě pořád slyšíš jak ten starej stroj ještě zní       
A když foukne teplej vítr přesto trávající lán
Vrátí mě zpátky do těch let kdy svět byl ještě dokořán

Léto vonělo obilím sluncem prachem svobodou
A kombajny jeli krajinou jak srdce starých časů jdou
Možná roky všechno změnily a mládí dávno odnes čas
Ale ty zlatý letní chvíle budou navždy žít v nás

Nikdy nezapomenu ten hluk motorů

Bylo to mé dětství na které nikdy nezapomenu