Čarovný kostelíček

1. Vím taký kostelíček, co umí čarovat,

   poď se mnú moja milá, nebudeš banovat.

   Už nás tam vyhlédá na kopci na vršíčku,

   poď se mnú frajárko k svatému Antoníčku.


2. Můj svatý Antoníčku, tobě chcu povědět,
   já ze svú frajárečkú chceme sa rádi mět.
   Požehnaj našému na věky zaslúbení,
   šak jeden k druhému našli sme zalúbení.

3. Vím taký kostelíček, co umí čarovat,
   ví, že má potěšení do roka darovat.
   Zvoneček vyzváňá na kopci Antoníčku,
   že už má Janíček za ženu Anduličku.