Beze vší poezie

Tady je můj svět, v tom černým pisoáru.

A mně se líbí, jak se celej točí 

když večer přijde pár notoriků z báru

těch smutnejch duší, co jen vkročí

hned místo slz tu močí

         mezihra

První chodívá jeden šílenec kterej si myslí,že je princem dánským

pak chlouba místních děvkařů 
a holka, kterou nechal milenec 
takže si plete 
pánskej hajzl s dámským 
a potom kvanta metařů 

Jo, jo, jo, tady se žije
Jo, jo, jo, nade vší poezie

A mraky zneuznanejch básníků po nich melancholickej

vojín z Nitry 
a sem tam tuhá postava 
tažená párem silnejch číšníků. 
A tak poznávám lidi skrze litry a poznatků je záplava.

Jo, jo, jo, .

Rytiny na zdech a vůně desinfekce

spláchnutý kisnysyčí jako zmije -

tady je můj svět a vocaď se mi nechce!

Tady se močí, zvrací, žije beze vší poezie.

Jo, jo, jo, .