Zastaveníčko (Až slunce k západu se skloní)

1. Až slunce k západu se skloní,
až přijde noc na černém koni
a slavík v růžích půjde spát,
pak pod okénko přijdu k tobě,
ty moje malé sladké robě,
přijdu ti říc jak mám tě rád.

2. Ty nevíš, kterak květy voní,
za letní noci pod jabloní.
Přijď za mnou dolů v tichý sad!
Já úzce přivinu tě k sobě,
ty zavřeš svoje oči obě
a nejsladší sen se ti bude zdát.

3. Až přejde jeseň zima po ní,
až zkvete máj zas jako loni,
zas bude zlaté slunko hřát.
Snad naše láska v oné době,
už ležet bude v tmavém hrobě
a nestisknem si už ruce vícekrát.