Podvod

- úvod -

Na dlani jednu z Tvých řas, do tmy se koukám,
Hraju si písničky Tvý, co jsem Ti psal.
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná.
Půjdu se mejt a pozhasínám – co bude dál?

Pod polštář dopisů pár, co poslalas’, dávám,
Píšeš, že ráda mě máš a trápí Tě stesk.
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná.
Půjdu se mejt a pozhasínám – co bude dál?

Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s Tebou 
Ti říct, že už Ti nezavolám.
Pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy,
Podved jsem všechno, o čem doma si sníš.
Teď je mi to líto.

Kolikrát člověk může mít rád, tak opravdu z lásky?
Dvakrát či třikrát, to ne, i jednou je dost.
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná.
Půjdu se mejt a pozhasínám – co bude dál?

Chtěl jsem to ráno,... teď je mi to líto.

- sólo -

Chtěl jsem to ráno,.... teď je mi to líto.