Dřevorubci

   G      D          G         D                   G
1: V podvečerní oblohou, dřevorubci domů z práce jdou,
   C                G
   po úbočí nahoru spějí k svému táboru,
   D                     G     G7
   vysoko nad starou Oklahomou,
   C                G
   po úbočí nahoru spějí k svému táboru,
   D                    G
   vysoko nad starou osadou


2: Stezka stoupá po stráni, vítr sviští po pláni.
   |: V úbočí nad bystřinou nad setmělou roklinou,
   troubí jelen smutné volání.  :|


3_ V lese každý jde jak stín, tiše klade mokasín,
   |: v srdci nese myšlenku na nevěrnou milenku,
   na lásku, jenž prchla za jiným  :|

4. A když ohně zazáří, parta chlapců srdce rozjaří.
   |: Pryč je stesk a pryč je žal, děvče ať si ďábel vzal,
   dřevorubci - to jsou nezmaři  :|