Pod střechou vikýř mám

          G                                  C
1. Pod střechou vikýř mám, tam večer chodím sám,
         D                          G
   nad světem kolem rozhlížím se z něj,
                                                 C
   co vídám dětskejch snů a těch lidskejch příběhů,
    D                     G
   nejmíň na román má to děj.

2. Vím, že lidem nesluší se koukat jinejm do duší,
   já se vomlouvám, já nechtěl jsem bejt zlej,
   mě jen baví v lidech číst z týhle vejšky ptačích hnízd,
   nejmíň na román má to děj.

3. Je lidskej život snář, z vobrázků kalendář,
   a kdo můžeš, tak jen dobrý vyber z něj,
   i tak v něm stíny jsou a pořád zůstanou,
   nejmíň na román má to děj.

4.=1.