Soumrak

Z temna hor tam v dáli nad kaňonem modré stíny už jdou,

moje píseň z nich se ke mně vrací tichou ozvěnou.

Z nebe svítí osamělá hvězda, dnes už končí má pouť.

Hlava moje plná vzpomínek si hledá klidný kout.



Když soumrak zvolna padá, můj bože, jak sladko je snít,

jdou spát i ztichlá stáda a všude vládne mír a klid.



Záře mého ohně dohasíná, brzy budu už spát

a ty ve vzpomínkách ke mně přijdeš dobrou noc mi dát.