O nespočetné kráse těla

   G                  Hmi
1. O nespočetné kráse těla,
           Emi
   jež pro mne moje láska měla,
         C                Ami
   když hleděl jsem jí do očí,
     D
   pokládal jsem ji za anděla.
        G                 Hmi
   Těch jejích sametových úst,
            Emi
   jež vždy se při polibku chvěla,
            C             Ami
   o jejích ňadrech řeknu jen,
           D
   že byla zářivá a skvělá.


MEZIHRA

2. Ne, podruhé už nepoznám,
   tak božsky klenutého čela,
   do jejích tajů vcházel jsem
   nábožně jako do kostela.
   Když řekla: "proboha už dost",
   to toho teprv nejvíc chtěla,
   časem jsem na ni zapomněl,
   i ona na mě zapomněla.

MEZIHRA 2x

3 – 2.