Květinářka II

Ulicí temnou šel mladý pán,
hezké děvčátko zavolá naň.
/: Kupte si kvítí, jenž prodávám,
   nemocnou mámu já doma mám. :/

Pán se zastaví, hledí jí v tvář,
z očí jí šlehá plamenná zář.
/: Že byla krásná, láskou k ní vzplál,
   všechno to kvítí skupoval sám. :/

Vezmi to kvítí, dones ho k nám,
velkou odměnu já tobě dám.
/: Jsi děvče hezké, já tě mám rád,
   budeš mi muset hubičku dát. :/

Ráno když vstane, tak užasne,
vezme peníze, jsou falešné.
/: Byla jsem mladá, měla jsem čest,
   ta pro mne navždy ztracena jest. :/

Dříve než jindy domů spěchá,
nemocná máma na ni volá.
/: Buď sbohem dcero, já umírám,
   toho bídáka já proklínám. :/

Ulicí temnou jde mladý pán,
hezké děvčátko zavolá naň.
/: Kupte si tělo, jenž prodávám,
   na pohřeb mámy vydělávám. :/